Začátky hodu kladivem můžeme najít ve hře keltských bojovníků, kteří mezi sebou soutěžili v házení kola od válečného vozu, které drželi za osu. Další zmínky najdeme v lidových hrách irských a skotských horníků, při kterých se házelo skutečným hornickým kladivem s dřevěným topůrkem. Podobným náčiním se házelo i při prvních sportovních závodech v této disciplíně v šedesátých letech minulého století v Anglii. Pravidla se však oproti dnešním lišila. Házelo se z volné plochy a vzdálenost se měřila od místa dopadu k chodidlu přední nohy. Později se začal omezovat prostor ze kterého se házelo. Z počátku se házelo z kruhu o průměru 305 cm. Teprve později byl upraven na současnou velikost 213.5 cm.

     Z počátku se házelo z místa nebo s jednou otočkou. V šedesátých letech min. století dosahovali vítězové výkonů okolo 25 m. Světový rekord z roku 1887 byl již 42.17, ovšem bylo ho dosaženo z kruhu o průměru 300 cm. Později bylo dřevěné topůrko nahrazeno řetězem a ještě později ocelovou strunou a klasický tvar kladiva byl přeměněn na kouli. Pro lepší držení kladiva byly na konci řetězu připojeny nejdříve dvě rukojeti pro každou ruku zvlášť a teprve později dostalo kladivo dnešní podobu s jednou ručkou.

     Technika hodu kladivem se začala výrazně zlepšovat. Začalo se házet na dvě a později i na tři otočky. Nejlepšími kladiváři byli především Američané skotského nebo irského původu. Nejlepším kladivářem minulého století byl Mitchel, který házel na jednu otočku, kterou prováděl přeskokem. V roce 1892 měl jeho světový rekord hodnotu 44.21 m.

     Na počátku 20. století se nejvíce prosazoval Flanagan, který se stal trojnásobným olympijským vítězem (1900, 1904, 1908). Výrazně se také postaral o zlepšení techniky hodu kladivem. Házel na dvě otočky, a to tak, že celou otočku provedl na přední části levého chodidla a po došlápnutí pravé nohy posouval levou o jednu stopu dozadu. Jeho technika byla dokonce považována za lepší než technika se třemi otočkami. Za zakladatele techniky se třemi otočkami je označován Plaw. Další roky však ukázaly, že technika na tři otočky je výhodnější a i Flanagan později házel na tři otočky. V roce 1909 překonal světový rekord výkonem 56.19 a to mu bylo již 36 let. I další světoví rekordmani házeli na tři otočky a jejich technika se příliš nelišila od techniky jakou házel Flanagan. Nejvýraznějšími postavami byli Ryan (57.77) a Mc Grath (58.17).

     O další vylepšení techniky se postarali až němci ve třicátých letech 20. století. Pod vedením trenéra Christmanna začali provádět otočky dnešním způsobem "pata-špička" a tím výrazně zlepšili plynulost pohybu. Největších úspěchů dosáhl světový rekordman Blask (59.00).

     Po druhé světové válce se začali prosazovat především kladiváři z Maďarska (Czermak, Németh, Zsivótsky) a Sovětského svazu (Krivonosov, Ruděnkov, Klim, Bondarčuk Spiridonov). Z ostatních zemí se prosadili především Nor Strandli, Američan Connoly, Němci Beyer, Schmidt, Theimer, Riehm.

     Hranici 60 m poprvé překonal Maďarský kladivář Czermak na OH v Helsinkách v roce 1952 výkonem 60.34. Přes 70 m se jako první dostal Američan Connoly výkonem 70.33 v roce 1960. Zatím poslední výraznou hranici, a to 80 m, překonal v roce 1978 Zaitshuk ze Sovětského svazu výkonem 80.14.

     Od roku 1980 ovládli tuto disciplínu na několik let kladiváři se Sovětského svazu. Nejlepšími byli především světoví rekordmani Litvinov, Tamm a současný světový rekordman Sedych (86.74).

     Ženy začali závodit v hodu kladivem výrazně později než muži. Jako první  světový rekord je uveden výkon Američanky Cady 58.94 z roku 1988. Kladivem však začaly házet již o několik let dříve.

     Rozdíl mezi mužským a ženským kladivem je především v jeho váze. Muži soutěží s kladivem o hmotnosti 7.257 kg (16 liber) naproti tomu ženy kladivem vážícím 4 kg. Rozdíl je také v délce kladiva. Muži mají kladivo dlouhé 121.5 cm. Ženy z počátku házely kladivem stejně dlouhým a teprve později pravidla upravila délku ženského kladiva na 119.5 cm. 70 m hranici překonala jako první Ruska  Kuzenkova  výkonem 71.22 v roce 1997. Světovou rekordmankou je  Rumunka  Melinteová.